Narodni park Sabang

Druhy den naseho pobytu na Palawanu byl na programu NP Sabang (St Paul NP), jehoz hlavni atrakci je podzemni jeskynni reka, cely park je na seznamu svetoveho dedictvi UNESCO. Po dvou hodinach s jednou pauzou na vyhlidce jsme byli ve vesnicce Sabang. Na Palawanu se prece jen rozviji turistika a tak se na miste sjelo snad tricet vyletnich mikrobusu. Ale funguje tu system permitu (Martin ho zajistoval mesic predem), ktery zajistuje, aby kvota pro pristup do jeskyne byla vyuzita optimalne.
Do jeskyne je z vesnicky dvoji pristup. Jednak vahadlovou lodickou, druhak kratkym ale narocnym trekem (5,5 km) dzungli. Rozdelili jsme se na sportovni (trek tam, lodka zpět) a nesportovni skupinu (lodka tam i zpět). Vykoupali jsme se na uzasne plazi a o pul dvanacte nase sedmiclenna skupinka vyrazila na trek, zatimco ostatnich šest melo jeste hodinku plazovani, nez jim jela lodicka.
Stezka vedla nejdriv podel plaze, az dorazila k ricce. Protoze byl priliv, vyuzili jsme maly privoz. Dále podel plaze, pak stezickou přes mensi hrebinek stezkou v dzungli a byli jsme zpět u plaze a stanice strazcu parku. Za 3/4 hodky jsme byli za polovinou trasy. Slo se pekne, jen v pralese, klasickem zelenem pekle tropu vubec nefoukalo, takze bylo dost vedro. Od stanice se stezka zase zvedala do dzungle mezi OPRAVDU rvouci ptactvo a cikady. Po par metrech stoupani jsme ale odbocili, navzdory zrejmym zabranam, z ofiko stezky na stezku byvalou. Sestoupila rychle zpět k malicke plazi, kde na nedalekem ostrohu zuril prilivovy priboj. Vzapeti jsme zjistili, ze prave tudy vede nase stezka. Vystihnout vlnu, prebehnout po skalach ostrych jako ziletKy, sklalni plotna prubezne zaplavovana, a dalsi ostroh. Tam Radka spatne odhadla vlnu a razem z ni byla Miss Mokre tricko. Po teto atrakci se stezka rozhodla vydat STRME vzhuru. Po asi 100 m vystupu uz nebylo rozdilu mezi temi, co se koupali v mori a ve vlastnim potu. Nekde bylo znat zbytky stare cesticky, ale vetsinou vubec. A do toho stale rvouci cikady a ptactvo. Stezka se jeste parkrat "zhoupla" a uz byl cas k sestupu po mostech a schodech mezi ostrymi vapencovymi sloupy (Zkamenely les v Kunmingu, NP Tsingy na Madagaskaru ap), uzasne! Ale dobreho stacilo, měli jsme toho docela dost a byli radi, ze zpět se poplavime. A pak uz jen stezicka po rovince a byli jsme u stanice strazcu a pristaviste lodicek, kde jsme se měli sejit se zbytkem skupiny. Ale pristaviste bylo prazdne, a po kratkem cekani (byli tu/nebyli?) jsme nasedli na jeskynni lodicku a vydali se do podzemni reky. Pri kratke pauze jeste pred plavbou nam opicka, kterou jsme predtim fotili, ukradla posledni balicek sladke buchticky.
Popisovat jeskyne moc neumim, ale zazitek to byl veliky. Dva kilometry plavby mezi skalnimi domy, krapniky, utvary s roztodivnymi nazvy... A taky spousty netopyru. Cele to trvalo přes hodinu, no zazitek, neni divu, ze mistni usiluji o oznaceni jeden ze sedmi prirodnich divu sveta.
Po navratu Martin zjistil, ze nase druha pulka sem vubec nedorazila, protoze kvuli velkemu vetru a vlnam lodicky nejezdi. A ze musime zpatky taky pesky... S poslednimi zbytky vody i sil uz to nebylo tak vesele. Sli jsme po oficialni stezce, ktera se sice vyhybala mori, ale o to vice mela stoupani. No, dosli jsme, i zbytek skupiny nasli. Neprizen zivlu jim nezkazila naladu, nejprve se vykoupali a pak zasli na mistni specialitu, ponekud krvave kohouti zapasy.
Po navratu do Puerto Princessa jsme usoudili, ze si zaslouzime kvalitni veceri. Jak rekli - udelali. Rodinna misa rybi a krevetove polevky, krokodyl v kokosove omacce, tenderloin na panvicce a grilovane rybicky, dobre bylo. A jako skorokazdodenni rumovy dychanek. Je tu dobre na Palawanu.
Uplne bych jeste zapomnel na dalsi prijemnou zalezitost. Jak uz jsem zminil, Filipiny jsou velmy USA friendly. Takze vsude nas oblazuje americka muzika, predevsim popik. V autech, na letistich, v cekarne trajektu, vsude. S..cky, s..cky, s..cky. Michalove Jasonove a ujecene pizizizubky... Jeste tyden a uz se mi to zacne libit. Ale... Nase. Auto. Jezdi. Na: Skorpiony, Metallicu, Queeny, Sweety... Balzam na dusi a nervy. Tesim se na zitrejsi sestihodinovy prejezd do miniletoviska El Nido na severu ostrova, nasi posledni destinace.

*****
Lukasi, Quezon City je dnes soucasti Metro Manila, aglomerace s 12M obyvatel. V nejnovejsich tabulkach uz se QC nevyskytuje (wikipedie je nema ;). Naopak Davao se opravdu pretahuje s Cebu City o druhe misto. Davao je pry podobne Cebu City, takze mi vuuubec nevadi, ze jsme tam nebyli...