Před námi je návrat do Manily. To, co jsme ujeli nočním busem před par dny, Teď pojedeme s vyhlidkami a zastávkami dva dny. Ráno jsme klasicky posnidali v osm, my s Radkou měli výhodu, ze se servirovala na terase ve třetin patře primo před dveřmi našeho pokoje, protože dole v restauraci bylo obsazeno. Nejdřív jsme jeli jen pět minut, zastávka našich dvou mikrobusu byla před místním krestanskym hrbitovem a kostelm, za nimž byla ještě pěkná vyhlídka na údolí ozven s jeskynemi, kde jsme byli včera.
A potom už následovala cesta po "zigzag road", která opravdu dělala cest svému jménu. Nejprve sjezd pěknou prasnou cyklostezkou do údolí (1200 m n. m.) a po pěkné asfaltce podél řeky. Vše v pěkně zelené přírodě, s posledními par ryzovymi poličky. Po hodině jízdy se cesta zase zvedla a klikatymi zatáčkami nas dovedla na vyhlídku ve výšce 1600 m, kde měli dobré kaficko, naštěstí už ne cibetkove. Ryzove terasy se proměnily na "obyčejné" zemědělské, ale porad velmi ke koukani. Následně se cesta zvedla Až do výšky 2100 m a vyhlídky se střídaly velmi rychle na obě strany. V horském městečku jsme s povdekem nafotili místní trh a, aniž jsme tušili, bylo před námi další stoupání do výšky 2200 m, kde jsme dosáhli nejvyššího bodu filipínské silnici site. Kromě vyhlídky tam byl samozřejmě bufitek. A měli tu kromě místních věci také místní velmi spornou specialitu - balut. To je vařené vejce, ehm tedy pote, co už na něm slepicka par dni seděla... Nejdřív si to dal Elvis, po obrani vrsku skorapky vypil polivcicku - vývar ze zárodku. Následoval zčásti žloutek a zčásti černé masicko, občas se pravda musely vyhodit pericka či kridylka, no jako když se obira třeba kreveta. Cest naši skupiny se rozhodla zachranit Aja a hrdinne tez jedno zakoupila. Se zavřenými očima se ji podařilo zkonzumovat polovinu.
Další hodina a půl se odehrávala v postupnem sestupu na 1400 m, kde se nachází zimní hlavní město Baoguio. Opět spousta zatáček, po hřebenu, kde se valely hustá mraky a najednou jsme byli ve městě.
Baoguio má 200 000 obyvatel a za svůj rozvoj vdeci Američanům. Za jejich vlády sem přesunuli hlavní město, protože v Manile jim bylo horko. Kolem hlavniho udoli, v jehoz stredu se nachazi park, vybudovali vsechny podstatne spravni budovy, cimz město dostalo usporadany charakter. Predmesti rozeseta po okolnich kopcich uz ovsem mají tradicni chaoticky raz. Filipinci to mají tak, ze vsichni chteji zit v Manile a na dovolenou jezdit do Baoguio. Nasinec nechape, co na tom mají. Prochazet se po centrlnim parku ci se vozit na slapacich labutich po jezirku cely tyden jako vysnena dovolena - to fakt nasinec nechape. Zvlast v zemi, ktrea ma 7106 ostrovu se skvellymi tropickymi plazemi. Prosli jsme parkem, pobloudili po velke obri trznici, prohledli hlavni kostel, vedle nehoz byl pro mistni strategicky umisten druhy chram - obri nakupni stredisko. Z jeho terasy byl skvely vyhled na cele město.
Žádné komentáře:
Okomentovat