Sagada je velmi oblibene stredisko a je to tu docela znat. Ne ze by tu byly obtizne zebrave deti ci by se mistni na nas divali jako na chodici peneznky. To rozhodne, i zde jsou lidé velmi mili a usmevavi. Ale kdyz jsme pri dopolednim vyletu projizdeli mesteckem, tak domy tu jsou asi nejvystavnejsi, co jsme tu zatim videli. Bohuzel jsou zde ale posedli vlnitym plechem, nejlepe pozinkovanym. Drevo je zde totiz povazovano za stavebni material chudych.
Jizda netrvala dlouho. Po dvaceti minutach jsme byli v horske vesnicce, jejiz "kryta hala" slouzila soucasne jako parkoviste jeepneyu. A pak uz klasika, postup mezi zase trosku jinymi terasovymi policky se sestupem do udoli a nakonec asi k nejkrasnejsimu vodopadu, co jsme tu zatim videli. A s nezbytnym jezirkem, do nehoz Radka s Ajou, a taky Martin, okamzite hupli. Navrat byl zpestren nasi nejmladsi ucastnice Ivy padem do ryzoveho policka. A Elvis, ktery ji verne doprovazi, tam pri pokusu o jeji zachranu spadl taky. Takze pri jejim ocistovani vznikla spousta veselych obrazku. Ale i na tyto fotky je zatim nutno pockat, zdejsi technicke vybaveni zatim neumoznuje jakykoli prenos. Zbytek ctyr set vyskovych metru od vodopadu uz probehl normalne, cili jen s patricnym funenim a pocenim.
Po pauzicce v nasem guesthousu prisla na radu jeskynarska cast programu. Zdejsi kmen Igorot si v animistickych dobach zvykl pohrbivat sve mrtve do mistnich cetnych jeskyn. Vystavene male rakve (pohrbivali v prenatalni poloze) jsou navrseny podel vysokych venkovnich sten, ze vypadaji jako zavesene. A prisel cas na opravdovou atrakci, navstevu vnitrku nepohrbivaci, ale zato krapnikova jeskyne. Jenze v mistnim provedeni natural, cili zadne elektricke osvetleni, zadne vybetonovane chodnicky ci vyrazene chodby. Proste jeskyne v puvodnim stavu - plazeni, slezani, spousteni a tak. Martin ji udelal takovou propagaci o jeji narocnosti, ze jsme zustali ze 13 ucastniku pouze 3 zajemci - Iva, Radka a ja. Cimz se k nam automaticky pridal Elvis ;) Sestup zacal venkovnimi schody, po chvili pruvodce rozzehnul plynovou lampu a po kluzkem chodnicku jsme sestupovali pod hejny pisticich netopyru do nitra. Po chvilce kamenity chodnicek presel v travertin a my se museli zout. A prisel opravdu cas plazeni, slezani, spousteni a tak ... Uzasne! Taky něco vody, samozrejme ukazovani ruznych utvaru - jedna z prezdivek jeskyne je ... Porn Cave ... Cim to, ze lidova obrazotvornost je vsude stejna... fotky napovi vic. Mala hra na speleologii. Kdyz jsme zpět stoupali vzhuru po stezicce, tak jsem si pri jinem osvetleni uvedomil, ze bych ji asi na beznem kopci nedal... Ale v te tme, kde byl videt pouze aktualni chodecko-lezecky problem a nebyla videt ta vyska... Zkratka jeskyne pripravila intenzivni zazitek.
Po navratu do mestecka jsme zasli na cibetkove kafe. Nevite? To je pry kava pro hornich 10 000. Fakt draha. I tady jsme za salek dali asi 90 Kc. Nutno priznat, ze ne vse je nutno hornim 10k zavidet. Jeste by se melo v ramci osvety pripomenout, ze zvlastni chut kavy pry vznika pruchodem bobuli, ehm, zazivacim traktem cibetek.
Teckou za zdejsim prijemnym je objev levneho zdroje naseho oblibeneho rumu Emperador: 0,7 l = 30 Kc. Dobrou noc!
Žádné komentáře:
Okomentovat